Pěvecká cvičení

Jemné bzučení, sirény a trylky. Začínej vždy tady.

• Bzučení na jednom tónu ●○○Zavřené rty, „mmm“, které cítíš na rtech a v nose. Čtyři sekundy, v klidu.
• Bzučení 5-4-3-2-1 ●○○Pět tónů dolů na „mmm“. Zahřeje hlas a nezatěžuje hlasivky.
• Rtový trylek – siréna ●○○Rty bzučí jako motorový člun, zvuk klouže o oktávu nahoru a zpět.
• Siréna na „u“ (oktáva) ●○○Plynulé glissando nahoru a dolů na „u“. Spojuje spodní a horní část hlasu.
• Siréna na „ng“ (kvinta) ●○○Hláska z konce slova „song“. Vede rezonanci do „masky“.
• Jemné 1-2-3-2-1 ●○○Tři tóny nahoru a dolů. Střídej samohlásku: mi, me, ma.
• Twang na „ňa“ ●○○Světlé, úzké „ňa“ na prvních pěti stupních stupnice s držením kvinty. Twang je bezpečný základ rockového ostrého zvuku – hlas zní ostře, zatímco hrdlo zůstává uvolněné.
• Pět samohlásek na jednom tónu ●○○Jeden tón a pět samohlásek za sebou: mi, e, a, o, u – bez mezer mezi nimi. Trénuje vyrovnané samohlásky a legato: výška i barva zůstávají, mění se jen tvar úst.
• Povzdech dolů (zívnutí) ●○○Z vysokého „há“ volně dolů jako unavený povzdech. Uvolňuje hrtan.
• Scatové rozezpívání ve swingu ●○○Základní tón, sekunda, tercie, kvinta a zpět dolů – lehce, na „du-bi“. Swingový rytmus: první tón z dvojice je delší, druhý krátký, jako v jazzu.
• Pentatonika nad burdonem ●○○Klavír drží hluboký burdon – tóniku o oktávu níž, jako dudy nebo niněra – a ty nad ním zpíváš durovou pentatoniku až po sextu a zpět. Nejdřív uslyšíš melodii, pak ji zazpíváš sám/sama jen s burdonem.
• Bzučení s modrou tercií ●○○Základní tón, sekunda, malá tercie, která plynule vyklouzne do velké tercie, sekunda a základní tón – se zavřenými rty. To klouzání z malé do velké tercie je „modrá tercie“, charakteristický zvuk soulu a R&B.
• Rozezpívání flow „jo“ ●○○Krátká rytmická fráze na několika sousedních tónech mollové pentatoniky, jako melodický rap. Zahřeje hlas i cit pro rytmus najednou.

Intonace krok za krokem. Základ čistého zpěvu.

• Pětitónová stupnice ●○○Klasika: pět tónů nahoru a zpět. Nejdůležitější cvičení intonace.
• Durová stupnice (oktáva) ●●○Celá oktáva nahoru a dolů.
• Mollová stupnice ●●○Přirozená mollová stupnice – temnější zvuk, typický pro balady.
• Durová pentatonika ●●○Pět tónů, z nichž je postaveno téměř každé popové běhy.
• Chromatika (5 tónů) ●●●Každý další tón o půltón výš. Extrémní test intonace.
• Devítitónová stupnice ●●●Víc než oktáva – projdeš přechodem mezi rejstříky tam i zpět.
• Durová stupnice dolů ●○○Od oktávy dolů. Učí tě neklesat v hlubokých tónech.
• Mollová pentatonika ●●○Mollová pentatonika až do oktávy a zpět, základní stupnice běhů v R&B a soulu. Malá tercie a septima jí dávají temnější barvu než durové pentatonice.
• Bluesová stupnice s „blue note“ ●●●Mollová pentatonika plus snížená kvinta, „blue note“. Tři tóny po půltónech jsou srdcem bluesu a soulu.
• Lomené tercie ●●●1-3-2-4-3-5-4-6-5... Trénuje myšlení v intervalech.
• Pomalé legato až po sextu ●●○Prvních pět stupňů durové stupnice, šestý stupeň držený tři doby a zpět dolů k základnímu tónu – pomalu, na jedné samohlásce, bez mezer mezi tóny.
• Dórská stupnice ve swingu ●●○Mollová stupnice s velkou sextou – dórský modus, základ jazzové improvizace nad mollovými akordy. Až po oktávu a zpět, osminy ve swingu.
• Bebopová stupnice dolů ●●●Mixolydická stupnice s jedním přidaným půltónem mezi oktávou a malou septimou. Díky němu ve swingu padají tóny septakordu na silné doby.
• Pentatonický valčík ●●○Durová pentatonika ve třičtvrtečním taktu: kroky nahoru až po sextu, zpět dolů, pak šestý stupeň pod tónikou a domů. Na této stupnici stojí většina jednoduchých lidových melodií – bez půltónů.
• Mollová pentatonika po kvintu ●○○Základní tón, malá tercie, kvarta, kvinta a zpět – spodní část mollové pentatoniky, stupnice běhů v R&B, rocku a bluesu. Malý rozsah a klidné tempo: dobrý první krok před celou stupnicí.
• Durová pentatonika po sextu ●○○Pět tónů durové pentatoniky – základní tón, sekunda, tercie, kvinta, sexta – nahoru a zpět. Stupnice bez půltónů, na které stojí popové a folkové melodie a jednoduché běhy.

Skoky přes tóny akordů. Přesnost a propojení rejstříků.

• Durový kvintakord 1-3-5-3-1 ●○○Základní rozložený akord.
• 1-3-5-8-5-3-1 ●●○Akord s oktávou. Nejoblíbenější cvičení na hodinách zpěvu.
• Mollový kvintakord ●●○Rozložený mollový akord.
• Oktávový skok 1-8-1 ●●○Jeden skok, ale velký. Spojuje rejstříky.
• Dominantní septakord 1-3-5-b7-8 ●●●Malá septima mezi kvintou a oktávou – bluesový zvuk.
• Staccato 1-3-5-8-5-3-1 ●●○Krátké, oddělené tóny. Trénuje rychlý a přesný nasazený tón.
• Power kvinty ●●○Základní tón dvakrát a kvinta, to celé dvakrát, pak oktáva držená tři doby. Stejné tóny jako kytarový power akord.
• 1-5-8-5-1 ●●○Kvinta a oktáva – kostra každého akordu.
• Ladění akordu jako ve sboru ●●○Základní tón, velká tercie, kvinta a oktáva – každý tón dlouhý a rovný, bez vibrata. Klavír zahraje jen první tón; zbytek si naladíš sám/sama, jako jeden hlas v akordu sboru. Skóre počítá i vyrovnanost.
• Arpeggia ii–V–I ●●●Nejběžnější akordický postup v jazzu, zazpívaný přes tóny akordů: mollový septakord nahoru, dominanta dolů a velký septakord na konci. Osminy ve swingu.
• Akord se sextou ve swingu ●○○Základní tón, tercie, kvinta a velká sexta – durový akord s přidanou sextou, jeden z nejběžnějších akordů v jazzu – nahoru a zpět ve swingovém rytmu: dlouhá–krátká.
• Arpeggio po decimu 1-3-5-8-10 ●●●Durový kvintakord přes oktávu až po tercii nad ní (decima) a zpět. Skoro oktáva a půl – těžší příbuzné arpeggia 1-3-5-8-5-3-1.

Trefování konkrétních vzdáleností mezi tóny.

• Interval: velká sekunda ●○○Zazpíváš tón, skočíš o 2 půltóny nahoru a vrátíš se.
• Interval: velká tercie ●○○Zazpíváš tón, skočíš o 4 půltóny nahoru a vrátíš se.
• Interval: malá tercie ●○○Zazpíváš tón, skočíš o 3 půltóny nahoru a vrátíš se.
• Interval: čistá kvarta ●○○Zazpíváš tón, skočíš o 5 půltónů nahoru a vrátíš se.
• Interval: čistá kvinta ●●○Zazpíváš tón, skočíš o 7 půltónů nahoru a vrátíš se.
• Interval: velká sexta ●●○Zazpíváš tón, skočíš o 9 půltónů nahoru a vrátíš se.
• Interval: velká septima ●●●Zazpíváš tón, skočíš o 11 půltónů nahoru a vrátíš se.
• Interval: oktáva ●●●Zazpíváš tón, skočíš o 12 půltónů nahoru a vrátíš se.
• Mix intervalů 1-3-1-5-1-8-1 ●●●Stále větší skoky ze stejného základu.
• Oktávový skok se silným vrcholem ●●●Oktávový skok a držený vrchol, pak nové nasazení na horním tónu a cesta dolů přes tóny mollové pentatoniky k základnímu tónu.
• Intervaly od tóniky, bez klavíru ●●○Klavír zahraje jen první tón. Od tóniky zazpíváš sám/sama sekundu, tercii, kvartu a kvintu a pokaždé se vrátíš na tóniku – jako v solfeggiu.
• Velké intervaly, bez klavíru ●●●Skoky napříč durovou stupnicí, prokládaně: kvinta, tercie, sexta, kvarta, septima a oktáva. Slyšíš jen první tón – intonace bez pomoci, jako v a cappella sboru.
• Skoky na „a“ ve swingu ●●○Od tóniky skok o velkou tercii, velkou sextu a malou septimu – horní tón pokaždé nastoupí na krátké osmině před dobou a přesahuje přes ni. Typický jazzový předraz.
• Harmonie o tercii výš ●●○Nejdřív klavír zahraje tvou linku, potom melodii, zatímco ty nad ní zpíváš druhý hlas – o tercii výš, krok za krokem. To je horní harmonie folku a country.
• Harmonie v sextách ●●●Klavír hraje melodii nahoře, zatímco ty pod ní zpíváš druhý hlas – o sextu níž, paralelně, krok za krokem. Velké a malé sexty se střídají, jako ve folkovém duetu.

Horní část hlasu bez násilí. Mohutné, dlouhé vysoké tóny jako ve velkých popových refrénech.

• „Nej“ 1-3-5-8-5-3-1 (mix) ●●○Nosové, drzé NEJ. Nastaví hlas do mixu – výšky bez křiku a bez falzetu.
• „Gi“ 1-5-8-5-1 (uzavření hlasivek) ●●○Tvrdé „g“ zavře hlasivky, „i“ drží zvuk tenký. Vysoké tóny bez vzduchu v tónu.
• „Mam“ 8-5-3-1 (shora dolů) ●●○Začni nahoře a sestupuj. Učí přenést lehkost výšky do hloubky.
• Siréna na „vi“ přes přechod ●●○Úzká samohláska „i“ pomáhá projet „zlomem“ hlasu (u mužů E4–G4) bez přeskoku.
• Belting: dlouhý tón na „e“ ●●●Silný, jasný, otevřený tón na „e“ (jako ve slově „ten“). Čtyři vyrovnané sekundy, vysoko.
• Messa di voce na vysokém tónu ●●●Tiše → hlasitě → tiše na jednom vysokém tónu. Tak se v popových refrénech buduje napětí.
• Přeskok do falzetu 1-8-1 na „u“ ●●○Spodní tón v hrudním rejstříku, horní v lehkém falzetu a zpět dolů. Poznávací znamení akustického popu.
• Falzet: dlouhé vysoké „u“ ●●○Lehký, vzdušný falzet na „u“ nad tvým hrudním rozsahem.
• Skok 1-5-8 s držením vrcholu ●●●Dva skoky nahoru a tři sekundy na vrcholu. Emotivní „uvolnění“ jako v refrénu.
• Legit: kulaté „o“ nahoře ●●○Dlouhý tón v horní části tvého rozsahu na kulaté „o“: lehce, s otevřeným hrdlem, jako klasická muzikálová balada.
• Legit: arpeggio legato „mo“ ●●○Arpeggio 1-3-5-8 nahoru a zpět, spojené legato. Kulatý, klidný tón místo silného beltingu.
• Belting: zvolání „hej“ ●●●Krátký rozběh a držené „hej“ nahoře, jako zvolání z muzikálové scény, ale na zdravé opoře.
• Belting a legit střídavě ●●●Stejný krátký motiv jednou v beltingu na světlé „e“, jednou v legit na kulaté „o“. Učí měnit barvu při stejné výšce.
• Změna rejstříku v jedné frázi ●●●Arpeggio přes víc než oktávu na „ja“: z hloubky přes přechod do výšky a zpět, bez pauzy a bez švu.
• Falzetový přeskok v běhu ●●●Výstup nahoru, lehký přeskok do falzetu na oktávě a pak pentatonický běh zpět dolů do hrudního rejstříku.
• Jódlové přeskoky do falzetu ●●○Rychlé přeskoky mezi hrudním hlasem a falzetem: zespodu o sextu nahoru do falzetu, zpět na tercii v hrudním hlase, nahoru na oktávu a dolů. Slyšitelný zlom je tu smyslem – to je country jódl.
• Výstup do dlouhého silného tónu ●●○Tři kroky nahoru po mollové pentatonice a dlouhý, silný tón na kvintě v horní polovině tvého rozsahu – typické zakončení rockové fráze.
• Silný tón bez chvění ●●●Dlouhý, silný tón v horní polovině tvého rozsahu držený rovně – bez vibrata a bez ujíždějící výšky. Skóre počítá i vyrovnanost.
• Twangové akcenty na „hej“ ●●○Dvě krátká akcentovaná „hej“ na kvintě, pak rychlý obrat přes kvartu a malou septimu a držený tón. Bezpečný rockový náboj: světlý twang místo křiku.
• Oktáva nahoru v hlavovém rejstříku ●●○Kvintakord až po oktávu s drženým horním tónem, pak dolů po stupnici – lehce, na kulaté „u“. Rozšiřuje rozsah nahoru bez tlačení těžkého hrudního hlasu.
• Swingová bluesová linka v mixu ●●○Mollová pentatonika ve swingovém rytmu až po malou septimu, držená dvě doby, pak zpět dolů k základnímu tónu – v horní polovině tvého rozsahu. Tak zní bluesová jazzová linka ve smíšeném hlase.
• Swingový výstup na vysoký tón ●●●Akord se sextou ve swingu vede nahoru na oktávu, držený tři doby, pak dolů přes malou septimu ke kvintě – jako konec refrénu big bandu, v horní polovině tvého rozsahu.
• Vysoký osamělý rovný tón ●●●Durová pentatonika až po sextu, držená čtyři doby, a zpět – v horní polovině tvého rozsahu, rovným tónem bez vibrata. To je vysoký, osamělý zvuk bluegrassu a country. Skóre počítá i vyrovnanost dlouhého tónu.
• Vysoký háček bez vibrata ●●●Refrénový řádek v horní části tvého rozsahu na mollové pentatonice, zpívaný čistým rovným tónem – zvuk háčků melodického rapu. Žádný auto-tune: výška musí být tvoje.

Pentatoniky, běhy, ozdoby a nájezdy.

• Pentatonický běh dolů 8-6-5-3-2-1 ●●○Nejčastější běh v popu – od oktávy rychle dolů po pentatonice.
• Pentatonický běh nahoru ●●○Rozběh zakončený dlouhou oktávou.
• Bluesový běh (mollová pentatonika) ●●●Temnější, R&B verze běhu. Septima a malá tercie.
• Obal 5-6-5-3-1 ●●○Klasická popová „ozdoba“ na konci fráze.
• Mordent 1-2-1 a 1-7-1 ●●●Rychlý „dotek“ sousedního tónu a zpět. Horní a dolní mordent.
• Popové podjetí (sklouznutí do tónu) ●●○Krátké, záměrné sklouznutí zespodu do cílového tónu. Má to být efekt, ne zvyk.
• Dlouhý běh 8-7-6-5-4-3-2-1 ●●●Celá stupnice dolů v rychlém tempu.
• Rytmická pentatonická fráze ●●○Krátká fráze se synkopami – jako řádek v písni.
• Běh ve skupinách po třech ●●●Mollová pentatonika dolů ve skupinách po třech tónech, každá skupina začíná o stupeň níž. Takto se staví delší běhy v R&B.
• Gospelový běh s obaly ●●●Běh od oktávy dolů po mollové pentatonice se dvěma obaly po cestě. Typická ozdoba gospelu a soulu.
• Synkopovaný groove ●●○Krátká fráze plná synkop: tóny přicházejí mezi dobami a přesahují přes puls. Trénuje rytmus a uvolněné R&B frázování.
• Fall-off na konci fráze ●●○Držený tón a na konci sklouznutí dolů – „fall-off“, běžný způsob zakončení fráze v soulu.
• Riff na konci fráze ●●○Fráze zakončená krátkým riffem: po drženém tónu pár rychlých pentatonických tónů a zpět na tóniku.
• Nájezd do silného tónu ●●○Tři krátké nájezdy zespodu do stále vyšších tónů, každý končí dlouhým silným držením. Záměrný rockový způsob nasazení tónu, ne náhodné tahání nahoru.
• Portamento – klouzání mezi tóny ●●○Kvinta nahoru a zpět, ale místo skoku záměrné, plynulé klouzání přes každou výšku mezi tóny. Klasický výrazový prostředek, který spojuje tóny bez rozmazání.
• Lick otázka–odpověď – pokaždé nový ●●○Klavír zahraje krátkou, náhodnou frázi z bluesové stupnice ve swingu a ty ji zazpíváš zpět – jako výměna frází s kapelou. Každé opakování je nový lick, takže ho nelze naučit nazpaměť.
• Countryová klouzání a „pláč“ ●●○Klasické countryové ozdoby: nájezd do tóniky, nájezd do tercie a „pláč“ – pád na kvintu z šestého stupně nad ní, jako zadrhnutí v hlase. Pak klidná chůze dolů k tónice.
• Stupnicový běh k závěrečnému tónu ●●○Konec fráze – tercie, sekunda, základní tón – pak rychlý běh durovou stupnicí přes celou oktávu k drženému hornímu tónu. Klasické zakončení muzikálového čísla: poslední tón nahoře.
• Ad-libs ●●○Krátká fráze a dva ad-libs: „jé“ o oktávu výš, které padá o kvartu, a nižší „ej“ klouzající dolů k základnímu tónu – jako drobné vsuvky za hlavním vokálem.

Opora, stabilita, messa di voce, vibrato.

• Dlouhý tón 6 s ●○○Drž jeden tón vyrovnaně 6 sekund.
• Dlouhý tón 10 s ●●○Deset sekund bez chvění a bez poklesu.
• Dlouhý tón 15 s ●●●Patnáct sekund. Úroveň refrénu velké balady.
• Stabilita: 3 dlouhé tóny ●●○Tři tóny akordu po 4 sekundách, mezi nimi nádech.
• Messa di voce (tiše → hlasitě → tiše) ●●○Crescendo do poloviny, pak decrescendo. Výška tónu zůstává.
• Dlouhá fráze na jeden nádech (12 s) ●●●Jedenáct tónů legato na jeden nádech. Fráze v popových baladách bývají někdy ještě delší.
• Crescendo na dlouhém tónu ●●○Osm sekund jednoho tónu od tichého k hlasitému, jako závěrečný tón muzikálového čísla. Počítá se výška i rovnoměrný nárůst hlasitosti.
• Tři fráze, rychlé nádechy ●●○Tři mollové pentatonické fráze za sebou s krátkými pauzami na nádech; poslední dosáhne oktávy. Buduje vytrvalost pro dlouhé rockové party.
• Měřené syčení „sss“ ●○○Vypouštěj vzduch na „sss“ co nejdéle. Měříme sekundy. Cíl: 30+.
• Vibrato na dlouhém tónu ●●●Začni rovně, po vteřině nech přirozenou vlnu vstoupit. Měříme rychlost (cíl 5–7 Hz) a hloubku.
• Rovný tón bez vibrata ●●○Opak vibrata: dokonale rovný, nehybný tón. Popový „straight tone“.
• Vibrato jen na konci tónu ●●●Dlouhý tón: většinu času rovně (asi 60 %), vibrato jen na konci – tak jazzová balada zakončuje frázi. Měříme obojí: rovný začátek a chvění na konci (cíl 5–7 Hz).
• Dlouhá folková fráze bez vibrata ●○○Původní fráze ve stylu lidové písně, na pentatonice, celá na jeden nádech. Rovný tón, bez vibrata – jako v akustickém zpěvu. Skóre počítá i vyrovnanost dlouhých tónů.
• Soulová fráze na jeden nádech ●●●Dlouhá fráze na mollové pentatonice zakončená krátkým riffem, celá na jeden nádech. Učí rozložit vzduch tak, aby ho zbylo i na ozdobu a poslední dlouhý tón.
• Legatová linka na jeden nádech ●○○Pět stupňů durové stupnice nahoru v dlouhých tónech, kvinta držená čtyři doby a rychlejší cesta dolů – celá fráze na jeden nádech, bez mezer mezi tóny. První krok k dlouhým, vyrovnaným klasickým frázím.
• Čtyři takty na jeden nádech ●●●Nepřetržité osminové flow na čtyři takty bez pauzy, zakončené dlouhým tónem. Učí rozložit vzduch přes dlouhou sloku.

Rychlé stupnice a melismata. Přesnost v tempu.

• Rychlá pětitónová stupnice ●●○Stejná stupnice jako v základech, dvakrát rychleji.
• Rychlé 1-3-5-8-5-3-1 ●●○Arpeggio v osminách.
• Trylek 1-2-1-2-1-2-1 ●●●Rychlé střídání dvou tónů.
• Melisma 1-2-3-2-1-2-3-2-1 ●●●Devět tónů na jednu samohlásku.
• Rychlá oktávová stupnice ●●●Celá oktáva v osminách.
• Rychlá dikce „ta ka di mi“ ●●○Rychlé slabiky na několika sousedních tónech: nácvik dikce jako u písně s rychlým textem.
• Dikce na arpeggiu „pa ta ka la“ ●●●Rychlé slabiky na arpeggiu až do oktávy a zpět. Zřetelné souhlásky a přesto každý tón čistě.
• Obklíčení tónu – chromatický nájezd ●●●K tónice, tercii a kvintě se blížíš z obou stran: o stupeň stupnice shora a o půltón zdola. To je enclosure, chromatická figura, na které stojí bebopové linky.
• Triolové flow ●●○Čtyři trioly na mollové pentatonice – tři slabiky na dobu, typický rytmus melodického rapu – pak dlouhý tón k přistání.
• Přepnutí flow: osminy a trioly ●●●Jedna fráze, dva rytmy: nejdřív osminy („ta ka“), uprostřed trioly („ta ki ta“), na konci znovu osminy. Tak rapper přepíná flow ve sloce, aniž by ztratil dobu.

Poslechni a zopakuj. Bez zobrazených tónů.

• Opakuj tón ●○○Uslyšíš jeden tón a zopakuješ ho. Tón se odhalí až po tvé odpovědi.
• Opakuj interval ●●○Dva tóny – zopakuj oba.
• Opakuj 3 tóny ●●○Krátká náhodná melodie ze tří tónů.
• Opakuj 5 tónů ●●●Pět náhodných tónů ze stupnice.
• Opakuj akord (rozložený) ●●○Náhodný durový nebo mollový kvintakord. Rozpoznej ho a zopakuj.
• Čtení melodie z válce ●●○Pět tónů z durové stupnice, pokaždé nová melodie. Slyšíš jen první tón – zbytek čteš z piano rollu, jako z not.

Písně a původní fráze v mnoha stylech. Zpívej s textem.

• Are You Sleeping (Frère Jacques) ●○○Jednoduchá, dobře známá melodie. Rozezpívání s textem.
• Twinkle Twinkle Little Star ●○○Na začátku skok o kvintu, pak sestup po stupnici.
• Óda na radost (Beethoven) ●○○Téma 9. symfonie. Jen sekundy – test intonace krok za krokem.
• Happy Birthday ●○○Oktávový skok ve třetí frázi. Klasická past.
• Jingle Bells (refrén) ●○○Rytmické, opakující se. Trénuje držení stejného tónu.
• Silent Night ●●○Široký rozsah (1,5 oktávy) a dlouhé tóny. Balada v nejčistší podobě.
• Amazing Grace ●●○Pentatonika v praxi. Melismata na „zing“, „a“, „was“, „but“.
• When the Saints Go Marching In ●●○Energická, s dlouhými tóny na konci frází.
• Popová fráze: akustická sloka ●●○Původní fráze ve stylu akustických slok: nízký rejstřík, mollová pentatonika, rytmus řeči.
• Popová fráze: refrén s vysokým tónem ●●●Původní refrén: skok na oktávu a držení na 3 doby. Dvakrát.
• Popová fráze: falzetový háček ●●○Původní háček: dvakrát nahoru do falzetu a dolů po pentatonice.
• Popová fráze: belting ●●●Původní fráze: rozběh 5-7-9 a čtyřsekundový belting na oktávě.
• Fráze z muzikálové písně ●●○Původní fráze v jevištním stylu: arpeggio nahoru, krátký obal a držený tón nahoře.
• Muzikálové finále ●●●Původní finálová fráze: dva nájezdy na vysoký tón a dlouhý držený vrchol na konci.
• R&B sloka ●●○Původní sloka ve stylu R&B: synkopovaný rytmus, mollová pentatonika a krátký běh na konci.
• Soulová balada ●●●Původní fráze soulové balady: klidný začátek, výstup do výšky a melisma na závěr.
• Rocková sloka ●●○Původní sloka v rockovém stylu: rytmické osminy na mollové pentatonice, tři řádky stoupající výš a návrat k základnímu tónu.
• Rockový refrén ●●●Původní rockový refrén ve stylu hymny: dva výstupy na oktávu s drženým vrcholem a cesta zpět k základnímu tónu.
• Legatová arietta ●●○Původní fráze ve stylu klasické ariety, ve třičtvrtečním taktu: tři legatové oblouky, poslední vrcholí na oktávě a vrací se k tónice.
• Kadence na závěr árie ●●●Původní fráze ve stylu závěru árie: kvintakord až po dlouhý horní tón na oktávě, pak kadence – obrat přes nonu a stupnice dolů v osminách k tónice.
• Scat – otázka a odpověď ●●○Původní scatová fráze ve swingu: otázka, která se zastaví na sekundě, pak odpověď přes malou septimu dolů k tónice. Obě poloviny staví vedle sebe malou a velkou tercii.
• Jazzová balada ●●●Původní pomalá fráze: akord s velkou septimou, oblouk přes sextu, chromatický sestup od velké septimy ke kvintě a dlouhé zakončení na tónice. Měkce a legato.
• Oh My Darling, Clementine ●○○Americká lidová balada z 19. století ve třičtvrtečním taktu. Jednoduchá melodie na kvintakordu s tečkovaným rytmem v každém taktu – přesně pro čistou intonaci.
• Drunken Sailor ●○○Tradiční námořnická šanta v dórském modu: sloka a refrén. Jeden krátký motiv klesne o celý tón a zase vystoupá – snadno zapamatovatelný a stvořený pro společný zpěv.
• Swing Low, Sweet Chariot ●○○Afroamerický spirituál z 19. století, jeden z kořenů gospelu a soulu. Krátké fráze na durové pentatonice, každá končí dlouhým tónem.
• Korobějniki ●●○Melodie ruské lidové písně z 19. století (na báseň Někrasova): mollová melodie s tečkovaným rytmem, zpívaná na „da“. Druhá, nejznámější polovina zazní dvakrát.
• Greensleeves ●●○Anglická melodie ze 16. století v mollu, s jemným tříčtvrtečním houpáním: sloka a refrén „Greensleeves“. Drobná melismata na „love“, „wrong“ a „off“.
• Danny Boy ●●○Stará irská melodie s textem z roku 1913: dlouhé klenuté fráze v rozsahu oktávy a kvinty. Skok nahoru na „here“ je vrchol písně.
• Habanera (Carmen) ●●○Carmenina árie z Bizetovy opery (1875), zpívaná na „la“. Sloka klouže dolů po půltónech nad tanečním rytmem, s rychlými ozdobami; pak čtyři krátké výzvy vedou do slavného refrénu v duru.
• Funiculì, Funiculà ●●○Slavný refrén neapolské písně z roku 1880. „Jamme, jamme“ se houpá mezi dvěma sousedními tóny, pak „funiculì, funiculà“ běží na rychlých opakovaných tónech vzhůru k vysokému základnímu tónu.
• Makin’ Whoopee ●●○Jazzový standard z roku 1928: první dvě části refrénu. Každý řádek se houpá na rychlém tečkovaném „an-oth-er“ a dosedne na dlouhý tón; půltóny vedou nahoru k „makin’ whoopee“.
• Píseň generálmajora (Piráti z Penzance) ●●●Rychlá recitativní píseň z komické opery Gilberta a Sullivana The Pirates of Penzance (1879): jedna slabika na každou rychlou osminu. Tóny jsou jednoduché – výzvou je zřetelná dikce v tempu.
• Nessun dorma (Turandot) ●●●Vyvrcholení tenorové árie z Pucciniho Turandot, od „Dilegua, o notte!“ po závěrečné „Vincerò!“: stoupající linka, opakované tóny a dlouhý vysoký tón na konci – položené vysoko ve tvém rozsahu.
• Countryová sloka ●●○Původní sloka ve stylu country: durová pentatonika, ohyb z malé do velké tercie a nájezd do posledního tónu. Zpívaná blízko řeči, s trochou twangu.
• Dvouhlasá píseň ●●●Původní folková píseň o dvou hlasech. Klavír nejdřív zahraje tvůj hlas, pak melodii a ty nad ní zpíváš horní hlas – celou dobu o tercii výš, jako v countryovém duetu.
• Jednoduchý háček ●○○Krátký, chytlavý refrén na čtyřech sousedních tónech mollové pentatoniky. První krok do melodického rapu: málo tónů a počítá se čistá výška a rytmus.
• Triolový háček ●●○Původní refrén ve stylu melodického rapu: osminy na mollové pentatonice smíchané s triolami, ve druhé polovině stoupající výš. Spojuje flow s čistou melodií.
• Sloka melodického rapu ●●●Původní sloka: osminy, náhlé přepnutí na trioly, řádek nastupující na odtahu a ad-lib „jé“ o oktávu výš na závěr. Vše na mollové pentatonice.

Test hlasového rozsahu, volná ladička.

• Test hlasového rozsahu ●○○Zjisti svůj nejnižší a nejvyšší pohodlný tón. Nastaví rozsah pro všechna cvičení.
• Volný režim (ladička) ●○○Bez úkolu – živě vidíš, co zpíváš. Pro improvizaci a kontrolu jednotlivých tónů.